Chlápek takhle najde takovou...

Přijde zeťák z hospody domů, ve dveřích stojí nasupená tchyně s koštětem a on se jí ptá: „Zametáte, nebo odlétáte?”

„Já kdybych vyhrál Gilotinu,” povídá u televize muž, „tak bych ji hnedka vyzkoušel na tchyni!”

Parta mladých žen si vyrazila na dovolenou a zanedlouho našly pětipatrový hotel s označením „Hotel pouze pro ženy.” Protože byly bez partnerů, rozhodly se vejít, aby zjistily, jestli stojí za to se zde ubytovat. Recepční byl velmi atraktivní chlapík a vysvětlil jim, že je na nich, aby se rozhodly, kde chtějí bydlet.
Dámy vyjdou do prvního poschodí a tam je tabule, na které stojí: „Na tomto poschodí jsou muži, kteří v posteli nestojí za nic, ale jsou velmi citliví a milí.”
Ženy se zasmějí a jdou dál. Tabule ve druhém poschodí hlásí: „Muži na tomto poschodí jsou vynikající milenci, ale všeobecně zle zacházejí se ženami.”
Tohle se dámám nelíbí, takže jdou do třetího poschodí, kde čtou na tabuli: „Muži v tomto poschodí jsou vynikající milenci a velmi citlivě přistupují k potřebám žen.”
Tohle se jim sice líbí, ale ještě zůstávají dvě poschodí... Tabule ve čtvrtém patře je překvapující: „Muži na tomto poschodí mají perfektní těla, jsou velmi jemní a pozorní k ženám, všichni jsou svobodní, mají spoustu peněz a jsou připraveni oženit se.”
Tady mají dámy to, co hledaly, ale předtím než se ubytují ve čtvrtém patře, jsou zvědavé, co může být v pátém... Když přijdou nahoru, na tabuli je napsáno: „Tady nejsou žádní muži. Toto poschodí jsme postavili jen proto, abychom dokázali, že ženu není možné nikdy úplně uspokojit.”

Chlápkovi se narodí syn a chlubí se v hospodě: „Představte si, je úplně stejný jako já.”
„Z toho si nic nedělej, hlavně že je zdravý!”

„V lázních jsem byl na Katapultu,” chlubí se ženě po svém návratu domů pan Hovorka.
„To je moc hezké,” povzdechne si manželka. „Jen škoda, že tě někdo nevystřelil...”

Jak se říká chlapovi, který věří na antikoncepci?
Tatínek.

„Jaroušku,” povídá manželka, „mluvil jsi s tím člověkem, který mě včera vytáhl z řeky, když jsem se topila?”
„Samozřejmě,” znaveně si otře čelo muž, „tři hodiny se mi omlouval.”

Žena: „Domluvili jsme se, že co nejdřív ráno uspořádáme piknik...”
Muž: „No a? Vždyť jsme tady...”
Žena: „To ano, ale dohoda zněla - co nejdřív ráno uspořádáme, ne spořádáme!”

Manželka: „Miláčku, kdybych spadla do řeky, skočil bys pro mne?”
Manžel: „A když ti řeknu, že ano, spadneš?”

Žena vyčítá muži: „Jsi hrozně zaostalý - přijdeš domů, najíš se a hned chceš do postele. Co takhle si popovídat o poezii, umění, o duši, o hudbě...”
Následující den se manžel vrátí z práce a říká: „Četla jsi Rembranta?”
„Ne.”
„Tak do postele!”